Ta střecha ještě není hotová

Dvanáct let je dlouhá doba. Děti, které tehdy nastupovaly do první třídy, jsou dnes dospělé. Někteří lidé přišli, jiní odešli. Narodily se další děti. Někteří z Nejdku odešli za studiem nebo prací a někteří se vrátili. Měnily se vlády, zákony, ceny energií, měnil se, a dost zásadně, svět kolem nás. Po dvanácti letech práce ve vedení města jsem stále více přesvědčen o jedné věci:
Město nejsou jen domy, silnice a čísla v rozpočtu. Město jsou především lidé, kteří v něm žijí.
Je to místo, kde ráno vedeme děti do školky. Kde je poprvé doprovodíme do školy. Kde chodíme do práce. Kde potřebujeme lékaře, když nám není dobře. Kde se potkáváme, sportujeme, bavíme se, někdy se hádáme a snad se zase dokážeme domluvit. Je to místo, kde vyrůstáme a kde mnozí z nás jednou zestárnou. Je to prostě domov. A o domov se člověk musí starat.
V NEJDKU TO JDE
Občas na sociálních sítích čtu onu, dnes už poměrně známou slovní hříčku, že už název našeho města prý říká všechno: „Nejdek. Tady nic nejde.“ Přiznám se, že mě to někdy mrzí. Ne proto, že bych neviděl problémy našeho města. Vidím je. A po dvanácti letech ve vedení města je možná znám lépe, než bych si někdy přál.
Nejdek problémy má. Některé dokážeme vyřešit. Některé řešíme roky. Některé jsou výsledkem širších společenských a demografických změn a možnosti města jsou u nich omezené. Ale je obrovský rozdíl mezi větami:
„Nejde všechno.“ a „Nic nejde.“
Jdek z nás dělat nemusíme. Stačí se rozhlédnout kolem sebe a připustit si, že v Nejdku toho jde mnohem víc, než by se z některých facebookových komentářů mohlo zdát.
Možná je zajímavější pohrát si s historickým německým názvem Neudek či Neudeck a s trochou nadsázky si odvodit a vypůjčit si z něj to německé Neu – nový a Deck – střecha. Protože střecha něco chrání. Něco spojuje. A pod jednu střechu se musí vejít mnoho různých věcí. Přesně tak vnímám i naše město.
CO UŽ JE POD TOU STŘECHOU?
Především školy a školky.
Jednou z největších investic posledních let byla rekonstrukce Základní školy na náměstí Karla IV. Etapa dokončená v roce 2023 představovala investici přes 90 milionů korun. Nebyla to kosmetická oprava. Šlo o komplexní proměnu školy, včetně modernizace učeben a dalšího zázemí. A nezastavujeme. V letech 2025–2026 přišla na řadu rozsáhlá rekonstrukce budovy 1. stupně. Obnovují se učebny a společné prostory, střecha i technické rozvody. Na projekt se podařilo získat významnou dotační podporu. To je přesně ona kontinuita, o které mluvím. Jedna etapa skončí a další začíná. Ne proto, abychom mohli přestřihnout další pásku. Ale proto, že děti v Nejdku mají mít školu odpovídající době, ve které žijí. Velkou radost mám také z Mateřské školy Lipová. Pavilon, který byl přibližně třicet let nevyužívaný, jsme nenechali dál chátrat. Vrátili jsme mu život. Za bezmála 30 milionů korun prošel kompletní rekonstrukcí. Nové rozvody vody, kanalizace, elektřiny a vytápění, vzduchotechnika, LED osvětlení, nová střecha, zateplení, okna a dveře. Uvnitř vznikla nová třída, herna, šatna a sociální zázemí, v patře všestranná herna pro děti z celé školky. Na tuto investici se podařilo získat dotaci přes 8 milionů korun. Ze starého prázdného pavilonu je zase místo plné dětí. A právě v takových chvílích člověk vidí, proč má smysl ty nekonečné projekty, žádosti, rozpočty, výběrová řízení a stavební komplikace podstupovat.
MĚSTO PRO ŽIVOT POTŘEBUJE LÉKAŘE
Další oblastí, která mě osobně velmi trápí, je zdravotnictví. Město samozřejmě nemůže vyřešit celostátní nedostatek praktických lékařů, pediatrů, stomatologů a specialistů. Můžeme ale odmítnout říct: „S tím nic neuděláme.“ Výsledky té naší snahy jsou a nejsou zanedbatelné. Obnovili jsme rentgenové pracoviště a pořídili nový RTG přístroj. Na přelomu let 2024 a 2025 jsme otevřeli kompletně zrekonstruovanou chirurgicko-proktologickou ambulanci. Město do jejích prostor investovalo více než 1,3 milionu korun, podpořilo nákup přenosného ultrazvuku i speciálního vyšetřovacího lůžka a podporuje také její provoz. Pro někoho je to položka v přehledu činnosti města, ale pro člověka, který už nemusí kvůli každému vyšetření cestovat jinam, je to něco úplně jiného. Je to kvalita života. A právě proto chceme jít dál. Je před námi velká výzva, a to je vybudování nové polikliniky a další systematický rozvoj zdravotnických služeb. Chceme vytvořit prostředí, které bude zajímavé pro nové lékaře a které nabídne důstojné podmínky pacientům i zdravotníkům. K tomuto již máme ve finální podobě projektovou dokumentaci. Protože město pro život musí být také městem, kde člověk najde pomoc, když ji potřebuje.
NĚKTERÉ VĚCI BEREME JAKO SAMOZŘEJMOST
Pozor, ale pouze dokud fungují. Silnice. Chodník. Lávky a mostky. Veřejné osvětlení. Autobusové zastávky. Voda. Teplo z parovodu. V posledních letech jsme opravovali komunikace ve Fojtově, na Tisové, v Limnické ulici i na dalších místech. Opravovaly se chodníky, opěrné zdi, lávka přes Nejdecký potok a další části městské infrastruktury. Na Pozorce vznikly nové autobusové zastávky. Pokračujeme v modernizaci veřejného osvětlení – nejen proto, aby bylo lépe vidět, ale také proto, aby byl jeho provoz energeticky úspornější.
Jsou to investice, u kterých se většinou nekonají velké oslavy, ale zkuste jeden den žít ve městě bez vody, světla, sjízdné komunikace nebo fungující kanalizace. Teprve potom zjistíme, co skutečně drží město při životě.
MĚSTO NENÍ JEN MÍSTO, KDE BYDLÍME
Mělo by být také místem, kde žijeme. Proto jsme investovali do sportu, kultury a volného času. Zimní stadion dostal nové osvětlení ledové plochy a modernizovalo se jeho sociální zázemí. V kempu Lesík vzniklo moderní hygienické zázemí – toalety, sprchy, kuchyňka i bezbariérové WC. Upravila se přístupová cesta a bezpečnost areálu posílil kamerový systém. A po téměř čtyřiceti letech prošlo výraznou modernizací také nejdecké kino. Nový obrazový a zvukový řetězec, laserová projekce, moderní zvuk a další technologie znamenají, že i v Nejdku můžeme nabídnout filmový zážitek odpovídající dnešní době. Ještě se budeme muset zaměřit na to, abychom si tam tolik neotlačovali zadečky po hodince sezení, ale i to je součástí dalších plánů v této oblasti. A pak je tu volnočasový a sportovní areál Limnice. Nový volnočasový areál s pumptrackem, in-line dráhou, cyklistickou skill zónou a skateboardovými prvky včetně U-rampy. Investice přibližně 13 milionu korun, z níž přes 6 milionů pokryla státní dotace. Proč to všechno? Protože chceme, aby děti a mladí lidé měli důvod trávit čas venku. Aby měli kde sportovat. Aby město nebylo jen místem, odkud se ráno odjíždí a večer se sem přijede přespat.
A PAK JSOU VĚCI, KTERÉ BETONEM NEVYŘEŠÍME
Bezpečnost. Sociální problémy. Soužití lidí. Víme, že i tady má Nejdek své bolesti. Nemá smysl je zlehčovat ani schovávat, ale stejně tak nevěřím na jednoduchá hesla a zázračná řešení. I proto zkoušíme nové nástroje. Asistenty prevence kriminality, nově i mediační službu. Uvidíme, jak budou fungovat. Pokud se osvědčí, budeme je rozvíjet. Pokud ne, budeme hledat jiné cesty. Bezpečnost podle nás není jen represe. A sociální problémy nelze řešit pouze sociální službou. Potřebujeme k tomu správný mix. Městskou policii, prevenci, terénní a sociální práci, mediaci, důslednost vůči těm, kteří pravidla nerespektují, a současně pomoc těm, kteří se bez ní ze své situace jen těžko dostanou. Bezpečné město a sociálně stabilní město jsou dvě strany stejné mince. A také to patří pod naši společnou střechu.
TA STŘECHA JEŠTĚ NENÍ HOTOVÁ
Když tohle všechno píšu, nechci vytvářet dojem, že máme hotovo. Nemáme. Ani zdaleka. Před námi jsou rozhodnutí možná ještě složitější než ta, která jsme dělali dosud. Jedním z největších je transformace zásobování Nejdku teplem. Stávající parní systém už technologicky ani ekonomicky neodpovídá tomu, co potřebujeme do budoucna. Město proto schválilo strategický záměr jeho transformace a v letošním roce jsme se posunuli k projektové přípravě. Tohle není projekt na jedno volební období. Je to rozhodnutí, které se dotkne tisíců lidí a ovlivní cenu, spolehlivost a bezpečnost dodávek tepla na mnoho let dopředu. A právě u takových rozhodnutí je kontinuita zásadní. Stejně jako u zásobování vodou. Budeme muset strategicky rozhodnout o možném budoucím zabezpečení vody pro Nejdek a o variantě přivaděče z Nové Role. Budeme hledat technická řešení obnovy vodovodní infrastruktury. Voda a teplo nejsou témata, na kterých se sbírají snadné politické body, jsou ale přesně tím, co musí odpovědné město řešit dřív, než nastane problém. Čeká nás také slučování školských organizací, ke kterému nás vede změna legislativy. Můžeme to chápat jako nepříjemnou administrativní povinnost, nebo jako příležitost zamyslet se nad tím, jak má nejdecké školství fungovat, efektivně hospodařit ihned, za deset či dvacet let. Musíme změnu připravit tak, aby výsledkem nebyla jen nová organizační struktura na papíře, ale kvalitní, stabilní a ekonomicky udržitelný systém pro děti, rodiče, učitele i ostatní zaměstnance.
NEJDEK BUDE ČELIT TĚŽKÝM OTÁZKÁM
Nemá cenu si namlouvat opak. Města naší velikosti a charakteru nemají před sebou jednoduchá desetiletí. Populace stárne, nezanedbatelná část mladých lidí odchází za studiem a prací. Rostou náklady na veřejné služby a zároveň očekávání, jak kvalitní tyto služby mají být. Některé z těchto trendů z Nejdku nezměníme. Můžeme ale ovlivnit, jak na ně bude Nejdek připravený. Můžeme mít školy, do kterých rodiče chtějí posílat své děti. Můžeme mít zdravotní služby, kvůli kterým nebude nutné se vším jezdit desítky kilometrů. Můžeme mít bezpečné ulice. Můžeme mít kvalitní sportovní, kulturní a volnočasovou nabídku. Můžeme mít město, které se stará o seniory, ale nezapomíná na mladé. Můžeme vytvářet důvody, proč tady zůstat. A možná i důvody, proč se jednou vrátit.
MĚSTO SE NEDÁ ŘÍDIT OD VOLEB K VOLBÁM
To je asi nejdůležitější zkušenost, kterou si ze svých dvanácti let ve vedení Nejdku odnáším.
Velké projekty trvají déle než čtyři roky. Někdo přijde s myšlenkou, jiný připraví studii, někdo po něm projekt. Potom roky plynou… sháníte peníze, povolení a dotace. A pásku při otevření možná nakonec přestřihne někdo úplně jiný. A víte co? To vůbec nevadí. Protože město není soutěž o to, kdo bude na fotografii při otevření. Smyslem je, aby věc vznikla a sloužila lidem. Proto potřebujeme kontinuitu, proto potřebujeme strategii, potřebujeme někdy také odvahu začít něco, o čem víme, že to sami nedokončíme. Protože město nám nepatří! Máme ho jen na chvíli svěřené. Převzali jsme ho od lidí, kteří tu byli před námi, a jednou ho zase předáme dál.
A JAK JE TO TEDY S TÍM „V NEJDKU NIC NEJDE“?
Kritika je potřebná. Může nás upozornit na chybu, donutit nás něco vysvětlit, přehodnotit rozhodnutí, nebo příště udělat věci lépe. Ale mezi kritikou a permanentním přesvědčením, že všechno je špatně, je rozdíl.

Napsat na sociální síť „nic tu nejde“ trvá několik vteřin. Připravit projekt trvá měsíce nebo roky. Napsat „město by mělo“ je jednoduché. Vést sportovní oddíl, uspořádat kulturní akci, založit spolek, podnikat, pracovat s dětmi, pomáhat seniorům, nebo vzít odpovědnost za konkrétní problém je mnohem těžší. A právě lidé, kteří to dělají, mění Nejdek každý den. A není jich málo. Jen prostě nejsou vidět tak, jak „odvážlivci“ za klávesami na počítači nebo mobilu.  Nechci proto nikomu říkat, aby nekritizoval. Chtěl bych jenom, abychom k otázce: „Proč to nejde?“ dokázali častěji přidat ještě jednu: „Co můžu udělat, aby to šlo?“ Protože město není „radnice“. Nejdek jsou učitelé, kteří ráno otevřou školu. Lékař, který otevře ordinaci. Trenér, který po práci vezme děti na trénink. Hasič, který vstane v noci k zásahu. Člověk, který pečuje o seniora. Podnikatel, který tady zaměstnává lidi. Někdo, kdo připraví koncert, závod nebo kulturní akci. Někdo, kdo zvedne odpadek, i když ho tam nehodil. Někdo, kdo místo dalšího komentáře prostě přijde a pomůže.
Nejdek jsme my všichni. A proto se nakonec vracím ke střeše…
…TA STŘECHA JEŠTĚ NENÍ HOTOVÁ
Za poslední roky jsme na ni společně položili hodně tašek, a pořád nám spousta tašek chybí. Ta střecha možná nebude hotová nikdy, ale když každá generace k ní něco přidá, něco opraví, něco bude muset možná někdy sundat a postavit znovu, poznáme, že nejdůležitější je, abychom tu střechu nepřestali stavět jen proto, že někdo říká, že to nejde.
Mějte se dobře, mějte rádi Nejdek a mějte rádi i lidi kolem sebe. Ať se nám pod tou naší společnou střechou dobře žije.

Přeji vám i celému Nejdku hodně štěstí.

Zdeněk Plas – starosta města
_{Foto: archiv MěÚ}