František Rajman

František Rajman se zařadil bezpochyby mezi vůdčí osobnosti města Nejdku v prvním poválečném období, jeho jméno je též spjato s jeho krátkým předválečným působením v Nejdku.

Jeho rodištěm se staly Nové Dvory u Kutné Hory, kde přišel na svět 20. února 1898. Po obecné a měšťanské škole absolvoval v letech 1913 – 1916 Uči­telský ústav v Kutné Hoře. V roce 1919 se objevuje v Košťanech u Teplic jako učitel na české obecné škole. Roku 1925 se definitivně stává odborným učite­lem.

V lednu 1935 byl přeřazen do úřadovny inspektora státních národních škol v Teplicích – Šanově do funkce tajemníka. Dnem 1. září 1936 byl ustanoven ře­ditelem státní měšťanské školy v Nejdku a zároveň byl pověřen správou státní školy obecné. Jeho jméno se též objevilo na kandidátce České volební skupiny pro volbu do obecního zastupitelstva. Volby se v Nejdku uskutečnily dne 12. června 1938. V září téhož roku byl nucen odejít do Loučeně na Nymbursko, kde vyučoval na tamní měšťanské škole, posléze působil na měšťanské škole chlapecké v Nymburce.

Do Nejdku zamířil ihned v květnu 1945 jakožto zmocněnec Ministerstva školství a národní osvěty, měl řídit zdejší kulturu a osvětu. V náplni práce měl otevírání českých škol v okrese, první z nich – nejdecká byla slav­nostně otevřena 17. června 1945. Vedle toho se postaral o první vlnu osídlo­vání města českým obyvatelstvem. V roce 1945 sepsal dvě publikace o Nejdku – Začínáme český život v Nejdku a Slavnostní otevření české školy v Nejdku 17. 6. 1945.

Výrazně se angažoval v komunální politice. V červenci r. 1945 se stal představitelem našeho města (předsedou Místní správní komise – MSK). V tomto křesle setrval do února 1946, kdy dobrovolně ukončil svůj život v lesní chatě na Fojtově střelnou ranou do srdce. Následně se rozhodla rada MSK jmenovat Františka Rajmana prvním čestným občanem města Nejdku po roce 1945. Jeho ostatky jsou uloženy v hrobce, jež se nachází v jižní části městského hřbitova.

Roku 1947 byla instalována na Křížovém vrchu, na tzv. Rajmanově vyhlídce, kde po čas svého života rád sedával a vyhlížel na město, černá mramorová pamětní deska, jež byla vsazena do kamene. Text na desce zněl „Bratru brat­rem, sestře sest­rou budeme“. K obnově pamětní desky došlo v roce 2002.

Zdroj: Anderš, P.: Slavní nejdečtí rodáci. Nejdek Typ: PDF dokument, Velikost: 1.74 MB, 2007