Příroda Nejdecka

Nejdecko je přirozenou a historickou spádovou oblastí města Nejdek podél horního a středního toku řeky Rolavy, do níž patří okolní obce Černava, Nové Hamry, Smolné Pece a Vysoká Pec.  Charakteristickým rysem Nejdecka je hornatá krajina, která je z větší části porostlá smrkovým lesem. Zatímco centrum města Nejdek leží v nadmořské výšce 558 m, hory a vrchy v těsném sousedství jsou už téměř v kilometrových výškách. Nejvyššími body Nejdecka jsou Zaječí hora (1 008 m), Čertova hora (987 m), Tisovský vrch (977 m), Dračí skála (953 m) a Pláň (943 m).

Často se také setkáte s pojemem Porolaví. Porolaví je oblast zahrnující Nejdecko, která se geograficky váže k řece Rolavě od jejího pramene až po její ústí v řece Ohři v Karlových Varech.

GEOLOGIE

Geologické podloží Nejdecka tvoří žuly karlovarského plutonu. Charakteristickým znakem krušnohorské žuly je greisenizace - proces, při kterém se horkými plyny a parami unikajícími z magmatických krbů vyvolávají změny minerálního složení již utuhlé žuly. Již od středověku byly greisenové zóny vyhledávány a těženy, zejména díky přítomnosti cínovce. Žulový základ je dobře patrný na zvětrávacích tvarech v podobě skalních hradů i izolovaných skal na vrcholech a úbočích okolních kopců. Učebnicovým příkladem je skála pod nejdeckou věží.

Nejmladšími geologickými procesy, probíhajícími od posledního pleistocenního zalednění, je vývoj horských rašelinišť - vrchovišť, jejichž nejkrásnější ukázky nalezenem právě na Nejdecku.

KLIMATICKÉ PODMÍNKY

Z klimatického hlediska jsou Krušné hory řazeny do chladné oblasti s průměrnou roční teplotou 4 - 5 stupňů, ve vegetačním období (duben až září) 8 - 10 stupňů. Roční průměr srážek je kolem 1000 mm. Směr větru se v průběhu roku mění, v létě převažují větry severní, v zimě západní.

HYDROLOGIE

Nejdecko je poměrně chudé na větší vodní toky. Největším a nejvýznamnějším vodním tokem je řeka Rolava, odvodňující největší část Nejdecka. Délka Rolavy činí 35,9 km, její povodí má rozlohu 136,8 kilometrů čtverečních. Rolava pramení v rašeliništích Národní přírodní rezevace Rolavská vrchoviště a vlévá se v Karlových Varech do Ohře. V horním úseku protéká hlubokým zalesněným údolím, kde se voda valí přes četné kaskády balvanitým korytem. Nejvýznamnějšími přítoky jsou Slatinný, Jelení a Bílý potok.

VÝSKYT ROSTLINSTVA

Většina území se vyznačuje typickou horskou květenou, vázanou na charakteristické biotopy této oblasti tzn. smrkové lesy, horské louky a horská rešeliniště - vrchoviště. Nejpozoruhodnější luční rostlinou Krušných hor, hojnou na Nejdecku, je koprník štětinolistý (Meum athamanticum Jacq.), jež je částečně chráněnou rostlinou. Z rostlin, pozoruhodných svým rozšířením, stojí za zmínku vřesovec pleťový (Erica herbacea L.), jež je chráněnou rostlinou.

Jednou z kriticky ohrožených rostlin je drobná přeslička cídivka peřestá (Hippochaete variegata), která se dnes vykytuje už jen v devíti posledních lokalitách v celé ČR. Její poměrne bohatá populace se nachází na místech někdejší továrny a cínového dolu severně od silnice z Rolavy do Jelení.

Na Nejdecku se také vyskytují lokality sítě NATURA 2000 - Evropsky významné lokality v České republice. Těmito lokalitami jsou Vysoká Pec, Rudné a Krušnohorské plató. 

VÝSKYT FAUNY

Charakter fauny Nejdecka je určován především přírodními podmínkami tohoto kopcovitého, značně zalesněného území. Rozsáhlé porosty převážně smrkových lesů obývá typická fauna středoevropských pohoří. Častý je jelen evropský, srnec obecný, vyskyuje se zde i prase divoké. Z šelem je hojná především liška obecná a oba druhy našich kun - kuna lesní a skalní. Fauna netopýrů je vzhledem k absenci lehce kontrolovatelných podzemních prostor málo známá. Jistě se zde ale vyskytují druhy, které jsou běžné na území Karlovarska: netopr velký, černý, vodní, ušatý, vousatý. Z ptactva zahlédneme křivku obecnou, ořešníka kropenatého, sýkoru uhleníček a parukářku, datla černého. Z čolků se nejčastěji setkáváme hlavně s pestrým čolkem horským. Nejhojnějším hadem je zmije obecná.