Hradní věž

Hradní románsko-gotická věž je nevýznamnější nejdeckou historickou památkou. Věž je zbytkem původního hradu postaveného v období někdy kolem roku 1250 Konrádem Plikem, který sloužil k ochraně zemské stezky i k uložení cenností a cínu vytěženého v Porolaví.

Věž byla až do roku 1790 obydlena, nyní slouží jako zvonice a je v ní umístěn vzácný renesanční zvon pražského zvonaře Brikcího z Cymperka. Hranolová věž má půdorys lichoběžníku, takže při pohledu od jihu lze současně vidět její čtyři hrany. 

Vež je veřejnosti přístupná po dohodě s vlastníkem - děkanem kostela sv. Martina na tel. 605 468 780.

Hradní věž stojí na skále - žulovém ostrohu, který je unikátem sám o sobě. Je součástí karlovarského (nejdecko-eibenstockého) masivu a jeho fantastický tvar (pro svoji podobu  s mužskou hlavou zvaný Knížecí nos) vznikl zvětráváním a odnosem měkčích částí horniny podél přirozených puklin, erozí vodním tokem Rolavy i lámáním kamene lidskou rukou. Skála je tvořena hrubozrnnou biotitickou žulou světle šedé až narůžovělé barvy. 

Při své cestě ze saského Schneebergu do Karlových Varů v roce 1786 obdivoval skálu také Johann Wolfgang Goethe, který ji nakreslil. Dnes je na skále umístěna pamětní deska nejdeckému rodákovi Ignáci Sichelbarthovi (1708–1780), jezuitskému misionáři, hlavnímu dvornímu malíři a mandarínovi na císařském dvoře v Pekingu.